Černobílý svět má svoje kouzlo, doposud jsem však nezjistil podstatu proč na člověka tak silně emotivně působí. Sluneční světlo je plné barev a svět kolem nás ho různě odráží. V tomto případě si barvy mozek nějak doplňuje sám. Černobílá fotografie tak asi dává víc prostoru představivosti, když sama zachycuje holou podstatu. Nebo je to všechno jinak?

Už mě to tu trochu studí, samá šeď a chladná modrá obloha - přitopím trošku pod kotlem něčím ohnivějším :-) Za jednou výlohou jsem před nedávnem objevil tohle krásné skleněné dílo plné energie.

Na odvrácené straně vás mohou dostihnout temné myšlenky. Stačí však jen pár kroků a můžete vystoupit ze Stínu… svět se pak projasní a život se stane veselejším…

Prudké oteplení rozpouští ve městech poslední zbytky sněhu a tam nahoře se začíná modrat jarní nebe…

Ponurou atmosféru šedého dne korunoval pohled na smutný billboard…